Globální ekonomické oživení pokračuje a je silně synchronizováno napříč světovými regiony. Aktuálně tak probíhá nejsilnější globální ekonomický růst od globální finanční krize z let 2007-2009. Inflace zůstává slabá, pod inflačními cíli klíčových centrálních bank, a to i přes velice nízkou míru nezaměstnanosti napříč světovou ekonomikou. Klíčové centrální banky proto zůstávají opatrné a měnovou politiku budou normalizovat velice pomalu a graduálně.
Mezi klíčová rizika vývoje globálních finančních trhů v roce 2018 patří 1) neočekáváné a výrazné zvýšení inflace a inflačních očekávání, 2) rychlejší než očekávané postupné zpomalování globální ekonomiky z aktuálního cyklického vrcholu, 3) oproti aktuálnímu očekávaní výrazně rychlejší normalizace monetárních politik klíčových centrálních bank (FED, ECB, BOJ), 4) oproti aktuálnímu očekávaní výraznější zpomalení čínské ekonomiky, 5) déletrvající politická nejistota v Německu, neschopnost francouzského prezidenta Macrona prosadit klíčové reformy, volby v Itálii v první polovině roku a protahující se vyjednávání o Brexitu a 6) hlavní geopolitická rizika v čele se Severní Koreou, Blízkým východem a Venezuelou.
Do čeho investovat
Přestože globální býčí akciový trh trvá již téměř 9 let, domnívám se, že ještě není u konce. V rámci mého základního investičního scénáře by globální akciové trhy měly i nadále růst, byť jenom mírně, a to díky velice solidní dynamice světové ekonomiky a výborné, byť již mírně zpomalující, dynamice korporátních zisků. Za celý rok 2017 by měly globální korporátní zisky oproti roku 2016 vzrůst o 12 % a letošní rok 2018 by měl být v tomto směru také velice pozitivní s aktuálně očekávaným tempem růstu o 9 %.
Ocenění akciových trhů neboli valuace tržních cen ve vztahu k fundamentálním veličinám jako zisky (ukazatel P/E), tržby či cash flow jsou již momentálně z historického srovnání mírně nadprůměrné, u akciových valuací proto v letošním roce očekávám stagnaci nebo mírný pokles. Ovšem ani dílčí akciovou korekci v průběhu letošního roku rozhodně vyloučit nemohu.
Na trh českých státních dluhopisů mám i nadále poměrně opatrný výhled, neboť výnosy jsou stále poblíž historických minim, resp. ceny blízko historických maxim. Ve střednědobém horizontu tak stále očekávám nárůst výnosů, resp. pokles cen, a to zejména u emisí delších splatností. Proto by měli investoři k českým státním dluhopisům přistupovat s velkou obezřetností. Tento výhled vychází z mého výhledu na německé státní dluhopisy, jež jsou s českými protějšky velice úzce spjaty.
Co se týče korporátních dluhopisů investičního i neinvestičního stupně, domnívám se, že po výrazném cenovém růstu z minulých let včetně roku 2017, již pravděpodobně mají to nejlepší za sebou. Pozitivní výhled naopak mám na trh tureckých státních dluhopisů, jenž v roce 2017 výrazně cenově oslaboval, stejně jako turecká lira.
Diverzifikace je evergreen
Pro každého investora je zásadní dodržovat klíčové zásady konzervativního investování, které se v čase nemění. Je třeba mít investiční portfolio dostatečně diverzifikováno, neboli investor by v žádném případě neměl dávat „všechna vajíčka do jednoho košíku“, aby případný pokles jedné části portfolia mohl být dostatečně vykompenzován zhodnocením dalších jeho složek.
Přijímané investiční riziko by mělo odpovídat investičnímu horizontu investora, tedy období, po které nechá své úspory „pracovat“, a zároveň je nebude potřebovat pro nenadálé rodinné výdaje. Obecně platí, že čím delší investiční horizont je, tím více rizika si investor může dovolit ve svém investičním portfoliu přijmout. Pokud investiční horizont činí více než 7 až 8 let, většina úspor by měla být zainvestována tzv. agresivně neboli dynamicky především do akciových investic, resp. akciových fondů. Ty jsou sice z krátkodobého hlediska nejrizikovější v tom smyslu, že kolísavost výnosnosti těchto investic je nejvyšší. Zároveň ale platí, že v dlouhém horizontu jsou právě tyto akciové investice nejvýnosnější, protože za krátkodobé riziko v podobě vyšší cenové volatility a občasných přechodných ztrát je investor v dlouhém časovém horizontu odměněn nejvyššími výnosy.
Investoři by se také měli vyhnout všem „horkým“ tipům, jež slibující až zázračné výnosy s minimálním rizikem. Na takových investicích totiž velice často prodělají celý vstupní kapitál. V investování totiž mimo jiné platí klíčový zákon ekonomie, jenž říká, že „oběd zdarma neexistuje“. Vždy platí pravidlo „něco za něco“, v investování v tom smyslu, že za vyšší očekávané výnosy v dlouhém časovém horizontu je třeba vždy zaplatit vyšším přijímaným investičním rizikem, tedy vyšší kolísavostí výnosnosti investičního portfolia v kratších časových periodách.
Michal Stupavský
investiční stratég Conseq Investment Management, a. s.